Dnes je 1.2. – svátek slaví Hynek

Vodní eroze a zpracování půdy v podmínkách ČR

Zveřejněno: 25. 4. 2017

Půda je jedním z nejdůležitějších přírodních zdrojů na Zemi. Obecnou vlastností půdy je její pomalá obnovitelnost. Poškození půdního prostředí různými vlivy bývá patrné i po mnoho desítek let. Současné období je charakterizováno stoupajícím tlakem na produkční schopnost půdy spolu s leckdy nevhodnými technologickými systémy obhospodařování.

Obr. 1: Při pěstování kukuřice s využíváním konvenčního zpracování půdy může docházet při intenzivních dešťových srážkách k nevratnému poškozování půdy vodní erozí

Mezi základní rizika pro snížení kvality zemědělské půdy patří vodní a větrná eroze, úbytek organické hmoty v půdě, omezení biologických aktivit v půdě a zhutnění půdy. Při degradaci zemědělské půdy velmi často dochází ke kombinaci výše zmíněných jevů. Rovněž lze nalézt příčinnou souvislost mezi těmito nežádoucími jevy. Půda degradovaná jedním z těchto jevů ztrácí odolnost vůči dalším rizikům. Při hospodaření na půdě jakýmkoliv systémem by mělo být trvale v popředí zájmu uchování úrodnosti půdy a jejích ekologických funkcí.

Je třeba si uvědomit, že vodní erozí je v podmínkách ČR ohrožena asi polovina zemědělské půdy. V oblasti zpracování půdy nelze úplně zavrhnout žádnou z používaných metod. Každá má své výhody a nevýhody. Volba vhodné metody založení porostu není v současné době závislá jen na vůli každého zemědělce. Nelze opomenout nařízení ochrany zemědělské půdy před vodní erozí (standardy DZES, dříve GAEC), které omezují některé druhy základního zpracování půdy.

Zpracování půdy

Zpracování půdy bylo odedávna spojeno se snahou člověka o vytvoření co nejlepších podmínek pro růst požadovaných rostlin. V minulosti bylo zpracování půdy limitováno jednak materiálovými možnostmi dané doby a rovněž využitím pouze lidské nebo zvířecí síly. Během vývoje zpracování půdy je patrná snaha o zvyšování jeho intenzity.

Teprve v několika posledních desetiletí je vidět snaha o optimalizaci zpracování půdy z hlediska potřeby rostlin, zachování úrodnosti půdy a také v neposlední řadě spotřeby energie. Rovněž je patrný důraz i na protierozní účinky zpracování půdy. Z tohoto důvodu se začaly vyvíjet nové technologie zpracování půdy a spolu s tím i stroje pro toto zpracování.

Postupy zpracování půdy lze obecně rozdělit podle intenzity, hloubky a způsobu kypření. V současné době lze rozdělit technologie zpracování půdy na dvě základní, technologie s orbou (konvenční, tradiční zpracování) a na technologie bez orby (minimalizační).

Technologie bez orby pro podmínky České republiky lze rozdělit na:

  • minimalizace s kypřením půdy do zvolené, zpravidla malé hloubky,
  • půdoochranné zpracování, kde zůstává nejméně 30 % povrchu půdy po zasetí pokryto zbytky předplodiny nebo meziplodiny,
  • přímé setí – setí do nezpracované půdy.

Často v souvislosti s ochranou půdy před vodní erozí bývá zmiňováno půdoochranné zpracování. Půdoochranné zpracování půdy zde bývá dále děleno na několik způsobů. Nejčastěji se hovoří o pěti typech půdoochranných technologií.

No-till (direct-drilling, zero-tillage) – půda je zpracovávána pouze při setí, ochrana proti plevelům je prováděna pomocí herbicidů.

Ridge-till (zpracování půdy s vytvořením hrůbků) – do hrůbků o výšce 100–150 mm jsou vysety širokořádkové plodiny, například kukuřice, ochrana proti plevelům je prováděna pomocí herbicidů a kultivací. Vytvořené hrůbky mohou zůstat na pozemku i několik sezon, v jiném případě jsou každoročně obnovovány. Významná část rostlinných zbytků zůstává po zasetí na povrchu půdy.

Strip-till (zpracování půdy v pásech) - je označení pro technologii, u které se půda zpracovává v úzkých pruzích, do nichž je uloženo osivo, mezi těmito pruhy zůstává půda mechanicky nezasažena, ochrana proti plevelům je prováděna pomocí herbicidů a kultivací.

Mulch till – je technologie, při níž po zpracování půdy zůstane nejméně 30 % rostlinných zbytků na nebo blízko povrchu půdy, použitím radličkových, talířových a dlátových nástrojů pro zpracování půdy, ochrana proti plevelům je prováděna pomocí herbicidů a kultivací.

Reduced-till – jiný systém zpracování půdy a setí, který zanechá nejméně 30 % pokryvnost rostlinných zbytků na povrchu půdy.

Minimalizační a půdoochranné technologie

V současné době lze pozorovat snahy o zmírnění následků vodní eroze na zemědělské půdy. Ty jsou vyjádřeny závaznými pravidly. Zejména na svažitých pozemcích je nutné dodržovat podmínky správné zemědělské praxe v této oblasti (standardy DZES).

Velmi často je popisován příznivý vliv půdoochranných technologií na omezení vodní eroze půdy. Hlavním principem těchto technologií je využití organické hmoty (posklizňové zbytky předplodin, biomasa meziplodin) na povrchu půdy. Hmota pokrývá částečně povrch půdy a snižuje povrchový odtok i smyv zeminy. Rovněž lze využít i zapojený porost na povrchu. U půdoochranného zpracování půdy jde v podstatě o redukované obdělávání zmenšováním počtu pracovních operací, jejich slučováním při současné ochraně povrchu půdy rostlinnými zbytky. Tento systém ochrany půdy se též nazývá „konzervační”.

Je uváděno, že minimalizační technologie zpracování půdy snížily ztrátu půdy erozí o polovinu až dvě třetiny. Půdoochranné zpracování půdy může zvýšit kapacitu hydraulické vodivosti půdy a tím i následně infiltraci vody do půdy. Z tohoto důvodu může přispívat k snížení povrchového odtoku vody a rizika eroze půdy. Na druhou stranu zpracování půdy s orbou vytváří homogenní vrstvu půdy, která může snížit vsakování vody do půdy

Při porovnání půdoochranného zpracování půdy s konvenčním se mění půdní struktura, která ovlivňuje schopnost půdy absorbovat a přemísťovat vodu. Z hlediska zpracování půdy mají fyzikální vlastnosti půdy prvořadou úlohu, protože především tyto vlastnosti rozhodují o tom, jakým způsobem je vhodné půdu obdělávat, jakých změn fyzikálních vlastností je třeba dosáhnout, aby fyzikální stav půdy byl pro pěstované rostliny nejpříznivější.

V podmínkách České republiky je využívání půdoochranných technologií s protierozním účinkem zvlášť aktuální při pěstování kukuřice na lehčích půdách. Důležité je, že pro realizaci těchto technologií jsou v současnosti k dispozici vhodné stroje, zejména kypřiče a secí stroje. Na obr. 2 a obr. 3 jsou ukázky secích strojů na přesné setí s kotoučovými secími botkami a omezovači hloubky setí, které jsou vhodné pro setí kukuřice a slunečnice v postupech s výskytem rostlinných zbytků na povrchu půdy v době setí. Secími stroji s klasickými radličkovými secími botkami nelze kukuřici v těchto technologiích kvalitně zasít. Výhodou secích strojů uvedených na obr. 2 a obr. 3 je jejich široká použitelnost – mohou být využity jak v minimalizačních a půdoochranných technologiích, tak v postupech konvenčního zpracování půdy s orbou. Pro zapravení minerálních hnojiv do půdy současně se setím jsou využívány kotoučové pracovní nástroje.

Obr. 2: Secí stroj s dvoukotoučovými secími botkami, opěrnými koly, které působí jako omezovače hloubky setí (umožňují dodržet zvolenou hloubku setí na pozemcích s různým odporem půdy vůči pronikání kotoučů do půdy) a přítlačnými koly – předřazené šikmo postavené kotouče s prsty jsou určeny pro odhrnování rostlinných zbytků do stran v pruzích před vlastními secími botkami
Obr. 2: Secí stroj s dvoukotoučovými secími botkami, opěrnými koly, které působí jako omezovače hloubky setí (umožňují dodržet zvolenou hloubku setí na pozemcích s různým odporem půdy vůči pronikání kotoučů do půdy) a přítlačnými koly – předřazené šikmo postavené kotouče s prsty jsou určeny pro odhrnování rostlinných zbytků do stran v pruzích před vlastními secími botkami
Obr. 3: Při setí na svažitých pozemcích by měla být dodržena zásada vést řádky plodiny ve směru vrstevnic – funkce secích botek přispívá ke zvětšení drsnosti povrchu půdy, což je oceňováno jako dílčí příspěvek k omezování povrchového odtoku vody a rizika smyvu zeminy
Obr. 3: Při setí na svažitých pozemcích by měla být dodržena zásada vést řádky plodiny ve směru vrstevnic – funkce secích botek přispívá ke zvětšení drsnosti povrchu půdy, což je oceňováno jako dílčí příspěvek k omezování povrchového odtoku vody a rizika smyvu zeminy

Závěr

O volbě vhodné technologie samozřejmě musí každý zemědělec rozhodnout sám na základě svých zkušeností a zejména lokálních podmínek hospodaření. V oblasti bezorebných technologií je patrný postupný nárůst hloubky zpracování půdy (často i hlouběji než orba). U všech technologií je třeba maximálně zdůraznit protierozní efekt s dopadem na kvalitu půdního prostředí.

Autor: Ing. Petr Novák, Ph.D.
Foto: Archiv autora

Nové

Úbytek účinných látek znamená úbytek přípravků

Zveřejněno 23.9. Na mysli mám samozřejmě úbytek přípravků na ochranu rostlin (dále POR). Je s podivem, že se tak děje pouze v zemědělské oblasti. Nic podobného se neděje například v průmyslu farmaceutickém, ani kosmetickém. Přitom chemie v našich životech je… jít na článek

Je recyklování vyčištěných splaškových vod v závlahách potřebné a žádoucí?

Zveřejněno 19.9. V dnešní době se hodně řeší otázka recyklace odpadních vod. Jde o to zamezit poškozování vodních ekosystémů a zatěžování životního prostředí nežádoucími cizorodými látkami označovanými jako „prioritní polutanty“. Článek přináší přehled současného… jít na článek

Zajímavé exponáty z brněnských veletrhů

Zveřejněno 21.8. Největší veletrh ve střední Evropě vždy přinese pohled na nespočet techniky různých výrobců a značek. Pár zajímavých exponátů si přiblížíme v tomto článku, dalším se podrobněji budeme věnovat v samostatných reportážích v tomto vydání a v… jít na článek