Dnes je 15.8. – svátek slaví Hana

Úbytek účinných látek znamená úbytek přípravků

Zveřejněno: 30. 7. 2018

Na mysli mám samozřejmě úbytek přípravků na ochranu rostlin (dále POR). Je s podivem, že se tak děje pouze v zemědělské oblasti. Nic podobného se neděje například v průmyslu farmaceutickém, ani kosmetickém. Přitom chemie v našich životech je všeobjímající. V očích některých soudců je však zemědělství tím nejhorším znečišťovatelem životního prostředí. I proto úředníky jako první vždycky napadnou zákazy a pokuty v případě používání POR v zemědělství.

Pokud však teoreticky dojde v blízké budoucnosti ke značnému omezení používání POR obecně a ze- mědělská výroba EU se časem stane nekonkurenceschopná (ilustrační foto archiv redakce)

Téměř to vypadá, jakoby zemědělci ošetřovali své pozemky hnojivy a POR bez rozmyslu, jen tak pro zábavu, navíc s domněnkou, že prostředky jsou zadarmo a že utrácejí, jak je napadne.

Období od šedesátých až do osmdesátých let minulého století bylo radostným obdobím z pohledu zavádění nových účinných látek a také nových komerčních přípravků do ochrany rostlin. Jejich prostřednictvím se dařilo omezovat ztráty působené škůdci, chorobami a plevely, které byly nemalé. Významné zahraniční firmy (Geigy, Hoechst, BASF, Sandoz, ICI, DuPont) postupně registrovaly stále nové přípravky jak pro ošetřování majoritních, tak i minoritních plodin. Herbicidy postupně odbourávaly mechanické a ruční odstraňování plevelů v bramborách, cukrovce i zelenině. Uvádění přípravků na ochranu rostlin do praxe, navzdory omezenému množství, které bylo k dispozici v souvislosti s nedostatkem valut na jejich nákup, bylo podmíněno povinným zkoušením. Povinné zkoušení přípravků má u nás dlouholetou tradici. Bylo uzákoněno již za druhé světové války (vl. nař. č. 89/1941). Nové přípravky v tehdejším Československu povolovalo federální ministerstvo zemědělství a výživy na základě zákona č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby. Předpokladem byl i souhlas hlavního hygienika. Přezkušováním biologické účinnosti přípravků byl pověřen ÚKZÚZ.

Prodej přípravků byl realizován prostřednictvím podniků a závodů Zemědělského zásobování a nákupu. O vlastní aplikaci POR se mohli jejich uživatelé dočíst v Metodické příručce ochrany rostlin, pravidelně vydávané ministerstvem zemědělství a výživy. Také vlastní registrace přípravků vypadala výrazně jinak než v současnosti. Převážně se omezovala na prokázání biologické účinnosti v pokusech ÚKZÚZ.

Od té doby – za posledních padesát let – se změnilo téměř všechno. Režim, zkušenosti, legislativa. Nebyl to pouze úbytek originálních výrobců nebo jejich akvizice, ale také objevy dalších účinných látek, stejně jako problémy s rezistencí a výskytem zcela nových škodlivých činitelů. Výrazně se také změnily formulace přípravků a aplikační technika. Nejvýraznější změna se však odehrála v oblasti registrace přípravků a hodnocení bezpečnosti a rizik jejich použití. Ta se dotkla a stále výrazněji ovlivňuje registraci „starých” účinných látek, které jsou na trhu již několik desetiletí. Jejich hodnocení již neprobíhá pouze na národní úrovni, ale na úrovni členských států EU. Výrazně se zpřísnila kritéria a postupy jejich registrace, snížil se počet výrobců. Neskutečně pokročil vývoj laboratorní přístrojové techniky ke zjišťování jejich reziduí. Na druhé straně se zdokonalily metody prognózy a signalizace a povinností se stalo uplatňování zásad integrované ochrany plodin. Nelze opomenout ani ohromující inovace v aplikační technice, stejně jako systém vzdělávání pracovníků v oblasti ochrany rostlin. Na druhé straně musíme přiznat, že přibývají problémy s rezistencí chorob, škůdců a plevelů stejně jako s novými, až dosud neznámými škodlivými činiteli a invazními rostlinami a živočichy.

Vývoj a výzkum nových přípravků je stále nákladnější, obtížnější a zdlouhavější. Jeho náročnost se ve všech parametrech shoduje s vývojem nových účinných látek a léků ve farmaceutickém průmyslu.

Příčin proč se tak děje, je celá řada. Patří k nim:

  • stále vyšší náklady na výzkum a vývoj nových účinných látek,
  • zdlouhavý a drahý registrační proces,
  • velké množství generických přípravků,
  • tlak veřejnosti na bezreziduální produkci,
  • souběžné dovozy,
  • politické tlaky,
  • princip předběžné opatrnosti,
  • systémy monitoringu, které často pracují se „starou zátěží”,
  • celosvětový nástup GMO,
  • malá šance na používání v minoritních plodinách,
  • nástup genové technologie tzv. Geonome editing,
  • dotace na ekologicky obhospodařované plochy,
  • grant na hospodaření bez glyfosátů,
  • ochrana včel – zákaz tří neonikotinoidů – clothianidinu, thiamethoxamu, imidaclopridu.

Nebyl by problém uvést i další. Tím nejzávažnějším důsledkem těchto postupů je zákaz používání účinné látky. Ten bývá zvláště bolestivý, pokud se tak stane bez náhrady látkou minimálně tak účinnou, jaká byla ta stávající, která se vyskytuje samostatně nebo ve směsích v řadě přípravků.

Dramatický úbytek účinných látek

V současné době je v EU povoleno k používání 482 účinných látek. Stejně tak jako neznamená, že stejný počet je povolen v České republice, i toto číslo není konečné. Společně s léčivy se jedná o velmi přísně kontrolované látky, ale také nejlépe prozkoumané. Dalo by se říci, že snahou registračních orgánů je, aby byly co „nejzelenější”. V jakém počtu a zda vůbec jejich počet bude nabývat díky schválení nových účinných látek, zůstává otázkou. Podle čísel uvedených v tabulce 1 se zdá, že alespoň v Evropě tak tomu asi nebude.

Umocněný problém

Teoreticky nelze nic namítat proti tomu, když některé účinné látky „staré” třicet nebo čtyřicet let jsou přehodnocovány ve světle nejnovějších poznatků, způsobů, metod s využitím nejmodernější laboratorní přístrojové techniky. Problém však vzniká v okamžiku, kdy je účinná látka součástí mnoha komerčních přípravků. Pakliže dojde k jejímu zákazu, „stáhne” s sebou pod hladinu řadu přípravků, na které si již zemědělská praxe dlouhodobým používáním zvykla. To potom ohrožuje pěstování hlavně minoritních plodin, kde v podobných případech chybí náhrada. Při hledání v Seznamu povolených přípravků je takových účinných látek celá řada. Velmi často jsou používány i jako druhá nebo třetí účinná látka v jednom komerčním přípravku. O to je to horší.

Protimluv

Nad čerstvým zákazem používání neonikotinoidů ( clothianidin, thiamethoxam, imidakloprid) zcela jistě jásají minimálně chovatelé včel. Stalo se navzdory tomu, že dosavadní studie o negativním vlivu těchto látek na včely a opylovače nejsou zcela průkazné, zvláště ne v případě jejich použití jako mořidel. Bylo by však seriozní veřejnosti i včelařům sdělit, že jejich zákazem dojde k většímu používání přípravků jiných chemických skupin, které také škodí včelám. Nejen to – jejich foliární aplikace škodí mnohem více dalším užitečným a indiferentním druhům hmyzu. Ostatně v České republice je doložen jejich nárust o 11 % díky předběžnému zákazu neonikotinoidů. Navíc v době sucha si musíme všímat i té skutečnosti, že každá aplikace foliárních insekticidů se provádí s dávkou vody minimálně 300 litrů na hektar. Při dvou až třech aplikacích proti škůdcům se na jednom hektaru ztratí stovky litrů vody!

Štěnice pijí krev

A to bez nadsázky. Tento hmyz škodí po celém světě a pije krev nejen veřejnosti, ale i deratizačním četám. Po zákazu DDT, hojně používané účinné látky v 50. a 60. letech minulého století, chybí derazitátorům účinná látka, která je schopná rychle a účinně parazita zlikvidovat. Do podobné situace se již dnes pomalu a jistě dostávají hlavně minoritní plodiny. Zřejmě i pěstování polních plodin bude potřebovat více podobných „štěnic”, aby se k přístupu registrace účinných látek vůbec něco změnilo.

Zbytné a nezbytné

Aby toho nebylo málo, tak se nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh tak zavádí nová kategorie tzv. „základních látek”. Podle zmíněného předpisu se jedná o „látky, které nejsou primárně určeny pro použití jako přípravky na ochranu rostlin, mohou však mít pro ochranu rostlin určitý význam”. Jedním z kritérií, která identifikují danou látku do kategorie „základních” je to, že se jedná o látku, která nevzbuzuje obavy! Tak to jsem skutečně netušil, že takové látky vůbec existují, stejně jako to, že někoho mohlo napadnout takovou kategorii vůbec vytvořit. Myslím, že je to pouze ukázka dalšího zaplevelování legislativy stohy zbytečných zákonů na všechno. Vzniká svět, který je složitější než je sám o sobě. Svět a jeho politici, kteří se domnívají, že uzákoněním všeho, tak také všechno uřídí. Tak mne napadá, zda tou základní látkou není náhodou voda. Ale ta možná patří do kategorie superpotravin!

Zaměstnanost v zemědělství

Ze zveřejněných údajů Zemědělského svazu ČR vyplývá, že v roce 2016 pracovalo v zemědělství 100 tisíc lidí, 53 % z nich je ve věku nad 45 let, 13 % z nich dokonce v důchodovém věku. Odborného vzdělání dosahuje celkem 45 % zaměstnanců. Z této skutečnosti lze vyčíst, že budoucnost českého zemědělství závisí na nové generaci kvalifikovaných pracovníků. S tím souvisí i očekávaný pokrok v zemědělských technologiích a robotizaci. I proto asi bude obtížné si představit pěstování například brambor nebo cukrovky bez používání POR. Koneckonců jejich zavedení v 70. letech minulého století změnilo dramaticky technologie pěstování těchto plodin natolik, že zde již neexistuje ruční práce. Herbicidy používané v cukrovce umožnily setí jednoklíčkového osiva a jeho výsev na konečnou vzdálenost. Definitivně tak odpadlo ruční jednocení cukrovky a její okopávka za účelem likvidace plevelů. Také strojní sklizňové linky brambor i cukrovky vyžadují práci v bezplevelném porostu.

I když v sortimentu přibývají biologické přípravky a v řadě plodin lze používat i nechemické metody ochrany, ještě dlouho se v zemědělské praxi bez POR neobejdeme. Jak uvádějí poslední studie, vyloučení POR by znamenalo nejen snížení hektarových výnosů, ale také dopad na kvalitu a cenu základních potravin, což si málokdo uvědomuje. Příkladem dopadů na polní plodiny v Polsku může být návrh WHO na vyřazení účinných látek ze skupiny endokrinních disruptorů (viz tabulka 2).

Tato varovná čísla jsou ještě umocněna každoročním úbytkem orné půdy a nárůstem počtu obyvatel zeměkoule.

Česká specifika − biodeverzita v krajině

Všechno, co EU dělá a o čem rozhoduje, je založeno na tom, že to implementuje národní stát. V případě registrace POR se tak děje, někdy dokonce i s příslovečnou českou tvořivostí. Jsme tak stejně jako i v jiných zemích EU svědky rapidního úbytku účinných látek přípravků. To samozřejmě znamená i úbytek desítek konkrétních přípravků na trhu a nejedná se jenom o ztrátu „originálních”, ale také generických přípravků. Neplatí ani vysněné přání, že ztracenou účinnou látku okamžitě nahradí jiná nová. V extrémně náročném a zdlouhavém vývojovém procesu také ubývá chuť a zájem i velkých nadnárodních firem investovat do vývoje něčeho, co nebude mít celosvětové uplatnění, a tedy i naději na vrácení vložených investic. Obtížnost uvedení novinek na trh je dána i zdlouhavým registračním procesem. Českým specifikem je v tomto případě rychlostní nesoulad dvou státních organizací, resp. resortu zemědělství a zdravotnictví. Vzdáleně to připomíná stavební zákon a získání souhlasu k zahájení výstavby v případě, že je zcela jedno, zda se jedná o rodinný domek nebo velkou továrnu. V zemědělské oblasti jsou rozdělením kompetencí a hlavně zdlouhavým řízením ze strany Státního zdravotního úřadu postiženy minoritní plodiny. Příkladem toho, kam až taková situace může dojít, jsou trávy na semeno.

Trávy pěstované na semeno nepatří do kategorie tzv. citlivých komodit jako je např. chmel, ovocné dřeviny, brambory, zelenina a jiné a proto se na ně nevztahují podpůrné dotační tituly.

Je však třeba připomenout, že semena trav v ČR vypěstovaná byla již od 30. let minulého století výhodným a tradičním exportním artiklem. V roce 2007 bylo v ČR 19 868 ha trav na semeno. V roce 2017 klesla jejich výměra na 8 000 ha.

Kdo ale bude pěstovat trávy na semeno v blízké budoucnosti, když již dnes existují minimální možnosti jejich ošetření proti škodlivým činitelům? Pochopitelně s klesající výměrou trav na semeno i trávníků pěstovaných v ČR klesá také zájem výrobců o registraci nových přípravků na ochranu rostlin do trav z důvodu vysokých nákladů na jejich registraci pro tento účel.

Znevýhodněni jsou i pěstitelé trav v tzv. greeningu, kde podle nařízení EU nesmí používat pesticidy. I to může omezit pěstování trav na semeno v ČR. Biologická ochrana je stále víceméně v teoretické rovině.

Je zde však jiná brzda. Tou je výkonnost státní organizace z resortu ministerstva zdravotnictví − Státního zdravotního ústavu. Dokladuje to případ nejzávažnějšího onemocnění trav na semeno, choroby běloklasost trav. Tu způsobuje škůdce klopuška hnědožlutá. Návrh na náhradu až dosud používaného přípravku Decis Mega přípravkem Biscaya 240 OD „trčí” na Státním zdravotním ústavě již 3 roky. Zdá se proto, že další omezování sortimentu POR pro tuto komoditu bude další příčinou k výrazné redukci pěstování trav na semeno. Na jazyk se tak dere otázka. Jak asi podpoříme biodiversitu plodin v české krajině? Opravdu zde chceme pěstovat pouze obilniny, kukuřici a řepku?

Závěr

Je nutné, aby povolovací řízení „starých” i „nových” účinných látek zůstalo založeno na vědeckých přístupech, nikoli na politických tlacích. Aby se více hovořilo o pojmech a méně o dojmech. Obecně totiž platí, že oč méně o nějakém problému lidé vědí, o to rychleji a rezolutněji s ním bývají hotovi. Pokud však teoreticky dojde v blízké budoucnosti ke značnému omezení používání POR obecně a zemědělská výroba EU se časem stane nekonkurenceschopná či se sníží, budou se masově dovážet potraviny, včetně medu odjinud, a budou (asi) dražší a hlavně plné mnohem horších jedů než v Evropě.

Autor: Ing. Michal Vokřál, CSc.
Foto: Archiv redakce

Tématické tagy

Nové

Lisování bez zastavení. Revoluční lis FastBale se předvedl na Rakovnicku

Zveřejněno 3.8. Ještě blíže k zemědělcům, tak by se dal označit záměr společnosti Kverneland Group Czech, která si přichystala spolu s oblastními partnery regionální polní dny pod souhrnným názvem Kverneland Naživo! Stacionárně vystavenou techniku si návštěvník… jít na článek

Traktory CARRARO na veletrhu TECHAGRO 2018

Zveřejněno 1.8. Autorizovaný zástupce italské společnosti Carraro v České republice a na Slovensku, společnost B.Z.Agency s.r.o., poprvé vystavil na veletrhu Techagro 2018, mimo ostatní výrobky, také speciální traktory do vinic a sadů. Traktory byly v ČR… jít na článek

Úbytek účinných látek znamená úbytek přípravků

Zveřejněno 30.7. Na mysli mám samozřejmě úbytek přípravků na ochranu rostlin (dále POR). Je s podivem, že se tak děje pouze v zemědělské oblasti. Nic podobného se neděje například v průmyslu farmaceutickém, ani kosmetickém. Přitom chemie v našich životech je… jít na článek