Dnes je 24.6. – svátek slaví Jan

Technologie zakládání porostů na jaře

Zveřejněno: 4. 4. 2018

Správné založení porostu jařin patří mezi rozhodující parametry potenciální vysoké sklizně všech plodin. V posledních letech navíc dochází ke značným vláhovým dei citům a hlavně nerovnoměrnému zásobení rostlin vodou. Tyto vnější negativní faktory nutí každého zemědělce stále více zvažovat možnosti volby plodiny, způsob přípravy půdy, chemické ochrany a způsob setí.

Obr. 1: Vznik půdní krusty dokáže zamezit vzcházení rostlin a představuje velkou hrozbu zejména pro jarní plodiny

Obecně platí, že jařiny jsou na vláhové podmínky citlivější než ozimé plodiny. Předseťová příprava je jeden z důležitých faktorů vzcházení rostlin. Na jaře je často rizikové zejména vytvoření půdního škraloupu, který dokáže zabránit řadě rostlin ve vzcházení (velké riziko zejména pro mák). K zamezení tohoto jevu patří neodmyslitelně i finální úprava povrchu, nejčastěji s využitím různého druhu válců.

Předseťová seťového lůžka a jeho význam

V souvislosti s obecným poklesem výsevků lze konstatovat, že kvalitně připravené seťové lůžko nejvíce rozhoduje o úspěšnosti vzejítí porostu všech plodin. Pro dosažení kompletního a silného porostu je potřebné zabezpečit setí do přesné hloubky dle dané plodiny, povrch půdy pokud možno bez hrud, fungující vodní kapilaritu seťového lůžka (na lokalitách s nedostatkem srážek), rovnoměrné zapravení posklizňových zbytků (zejména při bezorebných technologiích) a vhodné půdní podmínky pro vytvoření silného kořenového systému.

V humidních oblastech často nastávají problémy s nedostatečným provzdušněním půdy. Proto je třeba provádět hlubší kultivaci. V aridních oblastech naopak dochází k problémům s nedostatkem vláhy, proto lze provádět mělké zpracování půdy nebo porosty zakládat přímo do nezpracované půdy. Zpracování půdy lze přizpůsobit klimatickým podmínkám, ale je prakticky nemožné adekvátně reagovat na krátkodobé změny počasí.

Výhodou písčitějších půd je snadnost rozrušování velkých půdních agregátů, nevýhodou rychlost vysychání. Těžké půdy (s vyšším obsahem jílnatých částic) jsou po silnějších deštích náchylné k vytváření škraloupu snižujícího vzcházení.

Problém s hroudami je na jaře obecně menší díky účinku mrazů a srážek v zimním období. Přesto i na jaře je obtížnější příprava těžších půd než lehčích. Naopak lépe drží vodu při lokálních přísušcích. V oblastech s kontinentálním klimatem déšť často přichází v krátkých, ale velmi vydatných srážkách, způsobujících slepení povrchové vrstvy půdy a tvorbu škraloupu. Je to jeden z důvodů, proč je zpracování půdy nářadím s poháněnými pracovními nástroji běžnější v západní Evropě než v oblastech s kontinentálním klimatem (např. vnitrozemí USA, Kanady a Ruska). V suchých oblastech jsou doporučovány bezorebné postupy.

Obecně je známo, že především v humidních oblastech je proti plevelům nejefektivnějším opatřením mechanického charakteru klasická orba na podzim, i když ztěžuje přípravu půdy vzhledem k hrudovitosti povrchu po ní. Jak již bylo uvedeno, toto je na jaře menší problém, než v podzimní přípravě.

Setí a secí stroje

Secí stroje pro výsev jařin mohou vzhledem k rozmanitosti plodin být velmi různorodé. Pro řadu jařin je rozhodující brzké zasetí ihned po oschnutí pozemků, některé naopak musí čekat až na konec výskytu přízemních mrazíků. Tyto termíny setí v posledních letech přestávají být „závazné” a začíná platit pravidlo „zasít co nejdříve”.

Pro výsev lze využít mechanické secí stroje, kde je dávkování semen prováděno tíhou díky systému výsevních hrotových výsevních válečků. Tyto stroje mohou být snadno kombinovány s drobícím nářadím typu rotačních kypřičů. Bývají vybaveny dvěma nebo třemi řadami výsevních botek. Další možností jsou pneumatické secí stroje, kde dochází k dopravě osiva pneumatickou cestou a dávkování je zajištěno centrálním dávkovacím mechanizmem. Mohou být také spojeny s nářadím na zpracování půdy (secí kombinace).

Secí stroje mohou být vybaveny radličkovými secími botkami, které jsou uspořádány do dvou, třech nebo čtyřech řad. Pracovní rychlost může být 10–12 km/hod. Radličkové secí stroje dovolují úspěšné setí, a to i při větším množství rostlinných zbytků. Je nicméně nezbytné dát pozor na riziko ucpání slámou – na jaře však bývá organická hmota výrazně narušena, tento problém nastává spíše u podzimního výsevu.

Secí stroje s kotoučovými (diskovými) secími botkami jsou často používány pro přímé setí do strniště, nebo po velmi mělké přípravě s cílem využít hmotnost stroje pro vytvoření seťové rýhy, ale lze je využít i při použití konvenční technologie s orbou.

Nelze opomenout ani přesné secí stroje, které běžně využívají nejen pro setí cukrové řepy a kukuřice. U netypických plodin pro přesný výsev je toto řešení často využíváno spolu s technologií pásového zpracování půdy. Půda se v tomto případě nezpracovává celoplošně, ale pouze v pásech a zpravidla do větší hloubky (25–35 cm). Výhodou může být možnost hlubšího zakořenění rostlin a půdní provzdušenost do větších hloubek. To urychluje vývoj rostlin.

Secí stroje, které jsou u nás nejčastěji využívány pro zakládání porostů, jsou stroje s mechanickým způsobem výsevu. Postupem času přešly z mechanického pohonu výsevních jednotek k pohonu elektrickému s elektropohonem výsevních jednotek s integrovanou optoelektronickou kontrolou výsevu. Tyto systémy v sobě nesou další vlastnosti, které se využívají nejen pro setí řepy, ale zajistí také vyšší pracovní rychlost a vypínání jednotek.

Právě elektropohon, který naleznete na výše zmíněných přesných secích strojích, je tak významným konstrukčním prvkem, že získal tak velkou oblibu u uživatelů. Každý si totiž snadno spočítá, že stroj, kde si může velmi přesně nastavit výsevek, vypínat jednotlivé sekce v klínovitých nebo členitých krajích polí a zakládat kolejové řádky s minimálním úbytkem jedinců, se mu vyplatí. K těmto vlastnostem přibude ještě zvýšený výkon díky možné vyšší pracovní rychlosti, zlepšená přesnost díky eliminování prokluzu pohonových kol běžně pohánějících více než 10 m řetízků v převodech a též neexistenci vůlí v mechanických převodech.

Výhodou je nižší celková hmotnost stroje, snížení nároků na údržbu a zvýšení komfortu obsluhy, za kterou hlídá výsevek integrovaná optoelektronika. Navíc je vhodné doplnění o systém, který dokáže výsevní jednotky vypínat automaticky tak, aby nedocházelo k přesevům, a v budoucnu i synchronizovat spon rostlin mezi jednotlivými řádky.

Finální úprava

Jak již bylo uvedeno, velkým rizikem nejen na jaře je vznik půdního škraloupu. Pokud dojde k vytvoření stmelené vrstvy na povrchu půdy, je znesnadněno vzcházení rostlin. Zejména pro některé plodiny (typicky mák) to může znamenat znemožnění vzejítí porostu. Tento jev lze částečně ovlivnit finální úpravou povrchu. Je vhodné se vyhnout hladkým válcům a obecně velmi hladkému povrchu. Pokud využíváme válení po zasetí, je možné doporučit válce, které na povrchu vytváří „texturu”. Dnes často využívané secí stroje s diskovými botkami a zadním kolečkem vytváří strukturovaný povrch a není většinou třeba dále povrch upravovat. Na závěr je třeba uvést doporučení o setí pouze v optimálních vlhkostních podmínkách. Pozemek by měl být po zimě vyzrálý, povrch oschlý, bez výrazných tmavých míst. Naopak secí stroj by měl za sebou vytvářet „tmavý” pruh, který značí vhodnou vlhkost pro setí jarních plodin. Zaseté semínko by vždy mělo mít k dispozici půdní vlhkost, aby nedošlo k jeho naklíčení a následnému zaschnutí.

Závěr

Zemědělské prostředí obecně směřuje k větší preciznosti a zvyšování produktivity. Tomuto trendu se nevyhnulo ani zakládání porostů jarních plodin. Je třeba zachovávat optimální úroveň kvality předsedové přípravy při jarní přípravě. Oblast setí rovněž charakterizuje zvyšující se preciznost. To umožňuje zavádění nových technologií nejen v konstrukci, ale i řízení strojů. Minimalizace chyb pak vede nejen k vyšším výnosům. Vede také k vyrovnávání jakosti produkce a snižování kvalitativních rozdílů. Samozřejmě nelze opomenout vliv nejdůležitějšího faktoru, a to počasí. Stále se zvětšujícím problémem je výskyt přísušků, kdy však dochází k nerovnoměrné distribuci srážek a některé oblasti tak zůstávají beze srážek i řadu týdnů. Tento faktor bohužel nelze eliminovat sebelepší agrotechnikou.

Autor: Ing. Petr Novák, PhD.
Foto: Archiv autora

Tématické tagy

Nové

Úbytek účinných látek znamená úbytek přípravků

Zveřejněno 23.9. Na mysli mám samozřejmě úbytek přípravků na ochranu rostlin (dále POR). Je s podivem, že se tak děje pouze v zemědělské oblasti. Nic podobného se neděje například v průmyslu farmaceutickém, ani kosmetickém. Přitom chemie v našich životech je… jít na článek

Je recyklování vyčištěných splaškových vod v závlahách potřebné a žádoucí?

Zveřejněno 19.9. V dnešní době se hodně řeší otázka recyklace odpadních vod. Jde o to zamezit poškozování vodních ekosystémů a zatěžování životního prostředí nežádoucími cizorodými látkami označovanými jako „prioritní polutanty“. Článek přináší přehled současného… jít na článek

Zajímavé exponáty z brněnských veletrhů

Zveřejněno 21.8. Největší veletrh ve střední Evropě vždy přinese pohled na nespočet techniky různých výrobců a značek. Pár zajímavých exponátů si přiblížíme v tomto článku, dalším se podrobněji budeme věnovat v samostatných reportážích v tomto vydání a v… jít na článek