Na to poukázalo hlavně suché léto roku 2015. Konečná částka za sucho byla vyčíslena Ministerstvem zemědělství na 1,26 miliardy korun. Průměrná teplota v Česku podle statistik hydrometeorologů v posledních desetiletích roste. A podle modelů má stoupat i nadále. Problém je také ale v tom, že srážky v posledních letech nepřicházejí rovnoměrně. Naprší stejně nebo i více, ale deště jsou intenzivnější a prodlužují se periody beze srážek mezi nimi. Pokud krajina dokáže vodu udržet, vliv nerovnoměrnosti není tak velký. Vyšší počty suchých epizod na území České republiky se vyskytují na Žatecku (suchá podkrušnohorská oblast), v Polabské nížině (okresy Mělník, Nymburk a Kolín) a v oblasti jižní Moravy, přičemž počet suchých období výrazně roste s poklesem nadmořské výšky místa.
Eroze – další riziko
Půda je pro zemědělství základní a nenahraditelný výrobní prostředek. Jakékoliv změny v jejím složení se okamžitě projeví na polní produkci. V kontextu očekávaného dopadu změny klimatu na produkci se vedle sucha jeví jako nejzávažnější zvyšující se eroze půdy. Pokud se nebudou důsledně aplikovat protierozní opatření, lze při vyšším výskytu intenzivních srážek, mnohdy dopadajících na vyschlou půdu, očekávat výrazně intenzivnější erozní projevy. Tomu často napomáhá soudobé zaměření českého zemědělství na rostlinnou výrobu s nízkým podílem víceletých pícnin a trvalých travních porostů, i když v poslední době lze pozorovat pomalý obrat zejména ve vztahu k dotační politice. Navíc diverzita pěstovaných kultur je nízká a je dávána přednost okamžitým ekonomickým přínosům před dlouhodobě udržitelným hospodařením, kdy například pěstování kukuřice pro bioplynové stanice (BPS) je realizováno v nevhodných (kopcovitých) oblastech často s nevhodnou agrotechnikou a je nevyhnutelně provázeno vysokými objemy erozního smyvu.
Shrnutí vlivu sucha
Z výše uvedeného textu je patrný větší důsledek sucha na půdy, které byly a jsou DLOUHODOBĚ obhospodařovány nevhodným způsobem. Tyto problémy se týkají zejména eroze půdy, oduhličování půdy a v neposlední řadě i technogenního zhutnění půdy. Na obr. 1 je patrný porost obilniny poškozený suchem. Ze stejného obrázku je však patrný i nepříznivý stav vlastností půdy obecněji. Existence půdního škraloupu znemožňuje snadný vsak vody do půdy. Problémy půdy jsou i strukturního rázu.
Jak proti suchu bojovat?
Základem pro udržení vláhy v půdě je její správný koloběh v půdě. Ten je naznačen na obr. 2, kdy je důležité zachování pórovitosti půdy v přechodových vrstvách – například hloubkou zpracování půdy apod. Voda musí snadno prostupovat jednotlivými vrstvami půdy v obou směrech. Srážková vláha musí být odvedena infiltrací do půdy. V případě suché periody jsou pak rostliny zásobeny kapilární vodou z nasycené spodní vrstvy půdy.
Vliv práce s půdou
Tento cyklus je samozřejmě limitován nejen množstvím srážek, ale i vodní kapacitou půdy a dalšími faktory. Obsah vody v půdě je také možné ovlivnit i hospodařením na daném pozemku. Vliv je zejména patrný v oblasti zpracování půdy a hospodaření s rostlinnými zbytky. Půda pokrytá organickou hmotou (např. sláma, mulč, umrtvená meziplodina) nevysychá s takovou intenzitou jako nezakrytá. Důležitá je i absence vrstev technogenního zhutnění v půdě. Ty zabraňují infiltraci a naopak brání kapilaritě ze spodních vrstev. Mezi další faktory bezpochyby patří i obsah humusu v půdě. Bilance uhlíku je v posledních letech často záměrně znehodnocena kvůli vlivům dotační politiky v oblasti biopaliv. Časté je například sbírání slámy pro energetické účely bez náležité kompenzace. Pokles hladiny humusu je často způsoben i poklesem stavu hospodářských zvířat v lokalitě. Oduhličená půda pak i například v případě pokusů o nápravu (např. aplikace kompostů) špatně rozkládá hmotu. V poslední době lze pozorovat zvýšený zájem o problematiku aktivátorů organické hmoty, která je předmětem intenzivního ověřování.
Látky zadržující vodu
Mezi zajímavé metody zadržení vody v půdě patří i aplikace látek zadržujících vodu. Nejčastěji se jedná o využití hydrogelu. Jedná se o polyakrylát draselný. Granule této látky dokáží významně vázat vodu. Svou funkci si v půdě dokáže uchovat i několik let. Toto řešení je však použitelné spíše pro speciální výrobu (např. zahradnictví, sady apod.). Vhodné je i pro oblast s využitím závlah, kdy snižuje potřebu dávky aplikované zálivky.
Závěrem
Tento článek pro svůj rozsah nemůže podat kompletní přehled všech metod zlepšení bilance vody v půdě. Je ale dostatečným shrnutím problematiky a poukazuje rovněž na to, že ačkoli sucho nebylo po dlouho dobu předmětem intenzivního zkoumání, je třeba dále rozpracovat konkrétní opatření proti suchu a rovněž využívat zahraniční zkušenosti z této oblasti.
