Dnes je 20.10. – svátek slaví Vendelín

Integrovaná ochrana rostlin není šamanismus

Zveřejněno: 13. 7. 2018

Pojem integrovaná ochrana rostlin patří v současné době v zemědělství k těm nejfrekventovanějším. Sice nemůže konkurovat takovým výrazům jako je dotace, lithium, esemeska, mobil, písíčko nebo cash, ale to nemůže v žádném případě vadit.

Budova ZS Kluky, Kluky u Písku

Integrovaná ochrana rostlin (IPM), která zná přibližně 70 definic má oporu v legislativě, a i proto je její dodržování vyžadováno kontrolními orgány. Pro celou řadu českých zemědělských podniků nejde o nic převratného. Právě naopak. Principy integrované ochrany rostlin jsou známy již od 50. let minulého století a byly v Československu uplatňovány již za bývalého režimu. Proti současnosti však s jedním podstatným rozdílem. Ještě před rokem 1989 se jednomu z nejpodstatnějších principů integrované ochrany rostlin – prognóze a signalizaci – věnovala státní správa, konkrétně inspektoři ÚKZÚZ, kteří působili na každém okrese. Celotýdenně den co den se pohybovali v terénu, sledovali vývoj plodin, ale také škůdců a chorob na pozorovacích stanovištích a také vykonávali poradenskou činnost. Každé pondělí o tom společně na úrovni okresu a kraje vypracovávali tzv. okresní nebo krajskou situační zprávu. V okamžiku, kdy všechny symptomy nasvědčovaly výskytu škůdce či choroby informovaly o tom zemědělské podniky ve své působnosti (bez mobilů a mailů) signalizační kartičkou (koresponďákem), kde doporučili optimální termín ošetření a také vhodný přípravek. Zde však byla slabina celého systému. Sortiment přípravků, stejně jako jejich množství byl ubohoučký.

Dnes jsme v opačné situaci. K dispozici a na výběr jsou na každého škodlivého činitele desítky přípravků, ale prognóze a hlavně signalizaci se nikdo soustavně a hlavně dnes a denně na úrovni státní správy nevěnuje. Je proto třeba ocenit a vítat, že si tohoto nedostatku všiml soukromý subjekt a začal se věnovat tomu, co zemědělské podniky nejen potřebují, ale co také považují za prospěšné. Společnost Zkušební stanice Kluky sídlící v obci Kluky u Písku se již 11 let věnuje tomu, co má ve svém názvu a co realizuje také řada dalších akreditovaných zkušebních pracovišť v ČR – zkušebnictví. Od všech ostatních se ZS Kluky liší tím, že kromě zkušebnictví se také věnuje prognóze a signalizaci pro zemědělské podniky. Činnost je vyjádřena zkratkou MSD, tedy monitoring, signalizace a doporučení. Co to vše obnáší a hlavně jak tento servis funguje pro zemědělské podniky, na to odpověděla jednatelka ZS Kluky Ing. Milena Bernardová.

Kdy byla ZS Kluky založena a kdy začala činnost MSD?

Česká firma ZS Kluky spol. s r.o. byla založena v roce 2006 se záměrem provádět nestrannou a vysoce odbornou pokusnickou a diagnosticko-poradenskou práci v oboru ochrany rostlin.

K realizaci činnosti MSD došlo ve stejném roce. Já osobně jsem tuto činnost prováděla již v podniku ACHP Benešov. Ve stejném rozsahu se stejnou pracovní náplní jsem v ní pokračovala po příchodu do Kluk a po vstupu do společnosti ORIN České Budějovice v letech 1999–2005. Činnost MSD vznikala postupně, nejprve jako projekt několika rostlinolékařů zapálených do praktické ochrany rostlin. V základní filosofii zakladatelů bylo vytvořit službu objektivní a nezávislou na státních dotacích nebo jiných vlivech. Proto byla služba od počátku zpoplatněna a hrazena samotnými odběrateli, přičemž výše poplatků byla a je kalkulována pouze na pokrytí nezbytných nákladů. V ceníku je také zohledněna velikost obhospodařované plochy daného podniku (www.zskluky.cz). Princip této činnosti však zůstával a zůstává stále stejný. Jde o to, že všichni naši zaměstnanci i spolupracující pozorovatelé se téměř denně pohybuji v terénu, na polích. Navštěvují tzv. pozorovací stanoviště a plně se věnují tomu, co se momentálně na polích a v konkrétních plodinách odehrává. Cílem je zefektivnění zásahů v ochraně rostlin, ale i snaha zabránit zbytečným vstupům a ušetření finančních prostředků.

Kolik škodlivých činitelů sledujete ročně?

Každý rok je i z hlediska průběhu vegetace a počasí jiný. Vždy se však jedná o choroby a škůdce polních plodin. Průměrně sledujeme 30–40 škodlivých činitelů, převažují choroby polních plodin. V Čechách se pozorování a sběru informací věnuje přibližně 30 pozorovatelů, kteří výskyty škodlivých činitelů sledují na pozorovacích stanovištích.

Pracujete podle nějakých metodik?

Všichni pozorovatelé ve své činnosti postupují podle publikace „Kapesní metodiky monitoringu chorob a škůdců v hlavních plodinách”, kterou jsme autorsky zpracovali a vydali vlastním nákladem. Tyto metodiky vycházejí z původní publikace „Metodiky prognózy, signalizace a evidence” (SKZÚZ, 1994). Existují v počítačové i kapesní (papírové) verzi a je jimi vybaven každý pozorovatel. Na 56 stranách jsou uvedeny choroby a škůdci pšenice ozimé, ječmene ozimého a jarního, řepky, kukuřice seté, bramboru, máku setého, cukrovky včetně růstových fází. Kromě barevných fotografií je zde stručně uveden termín a způsob pozorování a předmět toho, co se zaznamenává. Pro hodnocení převládajícího napadení listů nebo klasů jsou uvedeny stupnice se schématickými obrázky hodnocení. Důležité je, že metodiky mají laminované stránky a praktický formát do kapsy kalhot nebo auta, aby každému pozorovateli byly snadno k dispozici při pozorování na poli. Poprvé vyšly v roce 2009 a od té doby se inovují podle potřeby. V kaž dém případě jejich kouzlo spočívá v jednoduchosti. Občas je nutné si připomenout, zda u dané choroby je třeba hodnotit 20 nebo 50 rostlin. V celkovém objemu práce vykonávané na ZS Kluky zaujímá zkušebnictví přípravků na ochranu rostlin přibližně 75 %. Zbylých přibližně 20–25 % představuje činnost MSD, přičemž se jí věnuje 5 zaměstnanců stanice a přibližně 25 externistů.

S jakým počtem zákazníků jste začínali a jaký je jejich počet dnes?

V prvním roce MSD činnosti se jednalo o přibližně o 40–50 zákazníků, převážně z okresů Písek, Strakonice, Benešov. Postupně se přidávali zákazníci z okresů Tábor, Plzeň-jih a dalších. V současné době máme na území Čech přibližně 150 zákazníků. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že výstupy z MSD jsou určeny zemědělské prvovýrobě, poradenským pracovníkům v ochraně rostlin, službám provádějícím aplikace pesticidů, výrobcům a distributorům přípravků na ochranu rostlin, výzkumným organizacím, státní správě i zemědělským školám v Písku a Chrudimi. Od roku 2010 také společnost ZVÚ Kroměříž a Agrotest fyto, s.r.o. provádí tuto činnost podle systému ZS Kluky na území Moravy. Zápisy z MSD činnosti obou organizací se ukládají na společnou webovou aplikaci (is.msdfyto.cz), která je přístupná pouze pro zapisovatele, resp. pozorovatele. Výstup – situační zprávu o zdravotním stavu hlavních plodin s doporučením zemědělské praxi o potřebě ošetření dostávají odběratelé formou pravidelně zasílaných e-mailových zpráv.

Domníváte se, že pro vaše doporučení najdete vždy dostatek vhodných přípravků? Je nějaká plodina nebo škodlivý činitel, který není přípravky pokryt?

Pro ochranu běžných polních plodin je přípravků k dispozici mnoho. Horší situace je u minoritních plodin. Velkým problémem však byla ochrana řepky olejky na podzim 2016 proti mšicím. Jednalo se o jejich silný výskyt, někde dokonce likvidovaly porosty. Bohužel proti mšicím v řepce je registrováno jen velmi malé množství přípravků. Mají registraci proti dřepčíkům, pilatce, osenici a jiným, ale ne proti mšicím. K tomu se přidává ještě problém s rezistencí vůči nim. Je-li nutné ošetření, v doporučení uvádíme obchodní názvy přípravků, protože většina lidí neumí s názvy účinných látek pracovat.

Kolik problémů a jak často řešíte v souvislosti s rezistencí?

To je složitá otázka, protože tím se zabývají specializovaná pracoviště. My jsme ale první, kdo na takový problém narazí. Jsme ale pouze schopni posoudit podle všech dostupných informací, zda je možná rezistence, nebo zda se stala chyba někde jinde. Často se jedná o špatné aplikační okno, špatnou dávku a špatně zvolený přípravek na konkrétní chorobu nebo škůdce. To je vlastně také důvod, proč děláme prognózu a signalizaci. Ne vždy umí agronomové nebo poradci dobře diagnostikovat a doporučit přípravek, jeho aplikační dávku a růstovou fázi plodin.

Kolik MSD vydáte ročně?

Každoročně zasíláme našim odběratelům přibližně 20–25 situačních zpráv. V každé zprávě je stručně popsán průběh počasí ve sledovaném období, růstové fáze dané plodiny, jaký je výskyt chorob a škůdců, zda je již signalizace a zda na základě principů integrované ochrany rostlin doporučujeme nebo nedoporučujeme ošetření. Uvádíme též jaké registrované a v ČR běžně dostupné přípravky lze proti škodlivým činitelům použít. K dispozici jsou i tabulky s hodnotami odpočtů konkrétních škůdců nebo chorob. Když je potřeba, je přiložena i fotografie poškození nebo určitého problému. Naše závěry nejsou alibistické, plně bereme na sebe odpovědnost za naše doporučení. Pokud máme pochybnosti o hlášeném napadení, operativně na lokalitu jedeme a problém řešíme na místě. Pokud agronom požaduje naši osobní účast pro jeho problém nebo i rozhodování, v něčem si není jistý, rádi ho navštívíme. Samozřejmě největší radost máte z ocenění naší práce odběrateli, zemědělskou praxí, když nás pochválí za vyřešený problém nebo naopak za ušetřené peníze za zbytečné ošetření. Tímto způsobem nepracuje žádná jiná společnost, ani jednotlivec. Vydávání statistických údajů o tom, co se kdy a kde vyskytlo až při hodnocení daného roku zemědělskému podniku operativně nic neřeší.

Popiště prosím celý časový průběh MSD v konkrétním ročníku

Začínáme od okamžiku otevření jara (březen) do sklizně hlavních plodin (konec července).

Druhá etapa probíhá od konce srpna do listopadu a týká se ozimů (řepka a obilniny). Každý týden minimálně jednou týdně každý pozorovatel navštíví svá pozorovací stanoviště hlavních plodin, které pozoruje. Většinou se jedná o obilniny, řepku, dále pak kukuřici, mák, hrách, brambory a cukrovku. V Čechách je celkem 75 pozorovacích stanovišť. Konkrétně pozorovatel Jiří Bajer navštíví během dvou dnů (začíná v neděli) 11 zemědělských společností. V pondělí večer všechny informace zpracuje v počítačovém programu a odešle k dalšímu zpracování. Každý týden za tím účelem najede 700 km. V úterý ráno se v Klukách zkontrolují všechna zaslaná data a vypracuje se finální výstup – „Situační zpráva”. Ta je zasílána do 24 hodin elektronicky (v úterý) jako mailová příloha všem odběratelům. I z tohoto jednoho příkladu je zřejmé, že celá činnost je také při uvedeném počtu pracovníků a pohybu v terénu náročná na finanční zajištění. Nejnáročnější nákladovou položkou je doprava auty. Nelze vynechat také náklady na IT technologie, pracovní pomůcky, atd. MSD má nejvíce odběratelů v okresech Písek, Strakonice, Tábor, Benešov, Plzeň-jih, Domažlice, Rokycany a celé západní Čechy. V některých případech se jedná i o podniky s výměrou 4 000 ha zemědělské půdy.

Došlo k nárustu zájmu o MSD po roce 2014, kdy se integrovaná ochrana rostlin stala povinností?

Byl to pouze náznak zájmu, který však rychle opadl. Příčinou byla skutečnost, že prognóza a signalizace nebyla zařazena do dotačního titulu. Mrzí nás to, že řadu pěstitelů motivuje pouze splnění povinné položky pro kontroly. Mimochodem to byl i první impulz k tomu, proč jsme soukromě založili a realizujeme monitoring signalizace chorob a škůdců. Víme, že tato činnost je potřebná a nemůže být závislá na přidělení nebo nepřidělení dotací. Je však třeba přiznat, že k nárůstu zájmu o naši činnost došlo hlavně u malých farem s výměrou okolo 100 ha. K našim odběratelům s největší výměrou půdy patří například společnosti Mydlářka Benešov a.s., DZS Struhařov, Kladrubská, a.s., Osecká, a.s. a Příkosická, a.s.

Jak si vybíráte pozorovatele?

Vybírat je asi špatný výraz. Dlouho a dlouho hledáme, než najdeme člověka, který této práci rozumí a chce ji dělat. Za 11 let této činnosti máme větší propad ze strany pozorovatelů než zemědělských podniků, pro které monitoring realizujeme. S některými lidmi jsme se sami museli rozloučit. Zemědělské podniky odcházejí zcela výjimečně.

Jak s pozorovateli pracujete z hlediska vzdělávání a kontroly kvality práce?

Pravidelně jednou ročně pořádáme pro pozorovatele monitoringu interní školení. Zde probíráme jednak průběh roku, jednak průběh zápisu a pozorování škodlivých činitelů.

Shrneme choroby a škůdce daného roku, kdo a kde při zápisu chyboval a proč. Zhodnocení roku v oblasti prognózy a signalizace je později publikováno v médiích, na řadě školení různých organizátorů i na Polním dnu pořádaném v Klukách.

Zahrnují vaše doporučení i předpověď počasí?

Samozřejmě respektujeme předpověď počasí zpracovanou ČHMÚ. Ale navíc máme na každém pozorovacím stanovišti vlastní srážkoměr. Je umístěn vždy v hlavní plodině, na jaře je v řepce, později v obilninách. Asi je nejméně uznávaným zařízením, ale pro nás má největší přínos. Kromě toho máme v provozu dvě vlastní automatické meteo stanice v Klukách a Benešově.

Závěr

Jedenáctiletá existence programu MSD provozovaného Zkušební stanicí Kluky jednoznačně potvrzuje nejen význam, důležitost a finanční přínos prognózy a signalizace v oblasti ochrany rostlin pro zemědělské podniky, ale také pro všechny, kteří se z různých pozic ochranou rostlin zabývají. Současně je důkazem toho, že prostor, který stát opustil, ale praktický život si ho žádá, soukromá iniciativa dokáže dokonale nahradit a jeho funkčnost zajistit i bez dotací. To, že MSD využívá řada zemědělských subjektů v Čechách i na Moravě podtrhuje principy integrované ochrany rostlin a účelné využití přípravků na ochranu rostlin ve prospěch zdravé půdy, rostlin i potravin. Význam MSD proto nelze přehlížet. MSD a lidé, kterým tato práce působí radost, si za tuto záslužnou činnost zaslouží velký obdiv a uznání.

Integrovaná ochrana rostlin není šamanismus. Nyní jde jen o to, jak ji vhodně zařadit do technologických způsobů pěstování nejen obilnin. Správně a citlivě uplatněná může být přínosem nejen pro zemědělce, ale také pro spotřebitele a životní prostředí.

Autor: Ing. Michal Vokřál, CSc.
Foto: Archiv autora

Tématické tagy

Nové

Úbytek účinných látek znamená úbytek přípravků

Zveřejněno 23.9. Na mysli mám samozřejmě úbytek přípravků na ochranu rostlin (dále POR). Je s podivem, že se tak děje pouze v zemědělské oblasti. Nic podobného se neděje například v průmyslu farmaceutickém, ani kosmetickém. Přitom chemie v našich životech je… jít na článek

Je recyklování vyčištěných splaškových vod v závlahách potřebné a žádoucí?

Zveřejněno 19.9. V dnešní době se hodně řeší otázka recyklace odpadních vod. Jde o to zamezit poškozování vodních ekosystémů a zatěžování životního prostředí nežádoucími cizorodými látkami označovanými jako „prioritní polutanty“. Článek přináší přehled současného… jít na článek

Zajímavé exponáty z brněnských veletrhů

Zveřejněno 21.8. Největší veletrh ve střední Evropě vždy přinese pohled na nespočet techniky různých výrobců a značek. Pár zajímavých exponátů si přiblížíme v tomto článku, dalším se podrobněji budeme věnovat v samostatných reportážích v tomto vydání a v… jít na článek